Začalo to svatbou...

Markét šla s kamarádkou na svatbu jejich společné přítelkyně, aby jí pomohly s přípravami a servírováním jídla. A jak tam tak seděly na gauči a povídaly si o tom, že "kdyby byly ve filmu, už by dávno přišel nějaký pěkný mladík a začal si s nimi povídat..." najednou se přitočil takový hezký mladý muž a zeptal se jich, odkud že znají nevěstu, či snad ženicha...?

...pokračovalo procházkami

První schůzky probíhaly za těžkého covidu, v částečné ilegalitě, s večerkou stanovenou na 21:00, a to jedině ve veřejných parcích s bezpečnou vzdáleností dvou metrů (rodiče se ani nemuseli snažit, vše zařídil stát O:).

V té době jsme si oblíbili několik míst, kam se teď moc rádi vracíme při konkrétních příležitostech, třeba Ďáblicko-čimický háj, Berounsko nebo Konopiště (uvnitř jsme nikdy nebyli, to tehdy nešlo :D).

Jdeme do toho!

Oficiálně jsme se dali dohromady 1. dubna 2021 na tzv. Skále sebevrahů na Branických skalách. Konkrétně na Vávrově vyhlídce, hledíce přes řeku. A zdá se, že apríl to nebyl... O:)

Tomu ale předcházelo mnoho hlubokých rozhovorů na různých místech, mezi která patřil i tento posed v čerčanských lesích.

Chodíme na výlety

Jak již bylo zmíněno, od začátku našeho vztahu jsme byli nuceni potulovat se venku a objevovat nová místa bez lidí. A tak jsme zjistili, že oba milujeme přírodu a chození po kopcích či lesích. Proto i teď, když mají kavárny a kina už dávno otevřeno, častěji se vydáváme ven, za hranice města, kde se cítíme blíže sobě, Bohu a Božímu stvoření.

Budujeme společná přátelství

Do vztahu člověk vstupuje s různými vlastními přátelstvími a největší výzvou často bývá budovat přátelství společná. Proto jsme spolu začali chodit na skupinku, navštěvovat různé společenské události (např. svatby, oslavy či tábory) a poznávat nové věci, činnosti a hlavně lidi.

Nebojíme se výzev

Život není jen procházka růžovým sadem se zmrzlinou v ruce a ani nás neušetřil různých výzev.

První velká zkouška nadešla, když Markétka odjela na pět měsíců na Erasmus do Kodaně. Oba jsme to ale zvládli na výbornou a objevili nádherný kus světa, ze kterého jsme si odvezli nejen společné zážitky a zkušenosti, ale také první část výbavy - dánský servis Kähler, který považujeme za startovní bod v budování domácnosti v severském stylu.

Milujeme děti

Co nás spojuje? Láska k dětem a k přírodě. Proto spolu každý rok vyrážíme na dětské tábory, připravujeme dobrodružné hry, trénujeme scénky, tvoříme a vytváříme krásné vzpomínky - pro nás a snad i pro děti.

Začali jsme pořádat přežívací akce s hrou a přespáním venku pro starší děti z dorostu. První se uskutečnila na Petrusovic chalupě, druhá u Žloukovic na Berounsku a třetí díl se právě připravuje.

Vytváříme tradice

Už od začátku jsme začali budovat tradice propojené s místy, která navštěvujeme, mezi které patří třeba naše "lavička závažných otázek", oslavy v Radničním sklípku na Smíchově nebo výlety po Berounsku.

Každý rok den před Vánoci také vyrážíme na chalupu v Čerčanech, kde si děláme malý Štědrý den, pečeme kaštany, dáváme si dárky a chodíme na výlet na nedaleké Konopiště. Náhodou jsme tam také objevili loveckou restauraci, kam se tradičně vracíme na štědrodenní oběd.

Zahradničíme

Zahrádka v Lounech je pro nás místem seberealizace. Když jsme spolu začínali chodit, ani jsme netušili, že zahradničení bude naší společnou radostí. A teď jsme tu, pěstujeme cibuli, sázíme borůvky, lisujeme jablka do moštů a radujeme se ze získané úrody.

Kdy Markétka zjistila, že Míša je tzv. Mičurin (rozuměj: vášnivý pěstitel)? Když jsme se vydali do zahradnictví pro dva keříky borůvek a odjeli se sedmi.

Sníme... a plánujeme

Naše láska k přírodě je tak silná, že jsme si zamilovali nový styl pobývání v její náruči - tinyhousing, konkrétně treehousing. A proto jsme se k Míšovým narozeninám vydali pobývat v korunách stromů poblíž Batelova, sbírat inspiraci a snít o společných projektech.

...jednou si taky takový postavíme.

Objevujeme

O prázdninách se vydáváme na společná dobrodružství. V roce 2023 jsme vyrazili na roadtrip po Moravě. Vzpomínky na spaní v autě, vodní nádrž Náklo s "rypadly" nebo koroptvárnu na hradě Boskovice nám nikdy nezmizí z paměti.

V září 2024 jsme strávili týden na Slovinsku v nádherném domečku v občině Luče. Odsud jsme si odvezli bolavé nohy z dlouhých výletů po místních horách, trauma z místních silnic, vzpomínky na dechberoucí výhledy a javorový sirup, skvělou přísadu do každého jídla.

Poznáváme umění

Míša naučil Markétku milovat současné umění. Od té doby, co jsme spolu byli v Copenhagen Contemporary a Louisiana Museum of Modern Art nikdy nezapomeneme navštívit muzeum v místě, kde se zrovna nacházíme. Díky tomu se mnoho naučíme o místní kultuře a nahlédneme do hlubin duší různých umělců.

Vezmeme se!

Dotaz, který nás dovede 31. května před oltář (oltář teda ne, jenom rybník), byl vznesen 11. července 2024 v Německu uprostřed Saského Švýcarska. A co mu předcházelo? Na to se nás zeptejte, až se s námi uvidíte ;) A co po něm následovalo? No samozřejmě ANO! (nebo spíš dojaté "no tak jo")